Warning: mysqli_query(): (HY000/1021): Disk full (/tmp/#sql_784f_0.MAI); waiting for someone to free some space... (errno: 28 "No space left on device") in /var/www/clients/client2/web34/web/wp-includes/wp-db.php on line 1924
mojeNera.cz | Psí exkrementy: Odstraňme TO z města!

Psí exkrementy: Odstraňme TO z města!

psí bobky1 (2)

Zní to trochu jako revolta proti klaunovi „To“ z románu Stephena Kinga, realita je však mnohem prozaičtější, a proto bych se rád zamyslel nad touto novou neratovickou osvětou, týkající se venčení čtyřnohých miláčků a uklizení po nich.

Celé znění kampaně za sběr psích exkrementů je zde.

Abychom se ale celou dobu nebavili o tom jednom, tak mi dovolte párkrát odbočit do lehčích rovin.

Nejprve si shrňme rizika: Riziko, že lejno našlápnete a velice těžko ho dostanete z podrážky, je velké hlavně v exponovaných místech, jako jsou sídliště, městské parky a vedlejší chodníky. Nevěděl bych, jak se zachovat v případě, že se mi to stane před důležitým jednáním. Z hlediska estetického je to však vše, co se může stát. Z globálního hlediska je mnohem problematičtější plastový a jiný obalový materiál, avšak pravdou je, že ten odfoukne vítr nebo ho odkopnete a jdete dál, aniž byste si zašpinili lakýrky.

Asi chápu tuto problematiku, i když bych si potřeboval leccos ujasnit…

Lidé si postavili paneláky, bytovky a rodinné domy, a protože jsou ve skrytu duše společenští tvorové, někdy možná až moc stádovití, mají vše těsně od sebe a to vertikálně i horizontálně. V těchto vysokých koncentracích osob je i vyšší koncentrace psů, tím pádem i jejich výměšků. Zapomnělo se na zóny klidu, na zóny, kde by se mohli prohánět i jiní tvorové, než caparti na kolech nebo důchodci o nedělních procházkách. Veškerou „divočinu“ si člověk osvojí prostě tím, že ji koupí a horko-těžko vysvětlíte těm vrabcům, liškám a divokým králíkům, že tu teď bude parkoviště nebo stavební parcela, a ne jejich nory. Myslím si, že k velkému paneláku s mnoha lidmi a psy by mělo existovat reciproční množství volných ploch, kde všechno živé může dýchat, a nemyslím, aby to bylo pět kilometrů daleko, v místech, kam se ubozí majitelé psů nedostanou.

psí bobky2 (2)

Další riziko…

Nezanedbatelným rizikem jsou určitě antropozoonózy. Tedy nemoci, které jsou přenosné ze zvířat na lidi. Tady je to riziko neoddiskutovatelným problémem, ovšem do jaké míry je to reálná hrozba, diskutabilní je. V tomto směru by město asi mělo udělat nějakou osvětovou akci, ve které by zdůraznilo nejen možné potíže spojené s interakcí batolete a lejna, ale i statistická vyhodnocení podobného problému, tedy prevalenci, incidenci a pravděpodobnost přenosu. Jelikož jsem z části z lékařské a z části z veterinární rodiny, domnívám se, s přihlédnutím k osobním zkušenostem a zveřejněným statistickým tabulkám, že je tato pravděpodobnost relativně nízká.

Jsem dítě sídliště a v dobách před těmi 15 lety byly naše fotbalové plácky jako minová pole a nemyslím si, že bych někdy něco chytil. Stejně tak rodiče, veterináři, také nikdy neonemocněli zoonózou a to přišli do styku s opravdu reálnými hrozbami během své práce.

Nechápejte mě ale špatně, mně se celá ta kampaň líbí, jen si myslím, že by měla být komplexnější a ne jen zaměřená na psí lejna. To se pak jeví jako populismus, zvlášť pokud zvážíme poměr majitelů psů v lidské společnosti. Na druhou stranu chápu postoj města jako většinové instituce, schvaluji, že má tendenci to řešit a možná má i klíč. Co mi ale vadí, je to, že daný problém zobecňuje, zásadně ho definuje jako negativní a neptá se po příčinách.

Uvedl bych třeba jeden příklad: Jsem člověk z bytovky, platím tedy za psa mnohem víc, než člověk bydlící v domě se zahradou – v očích někoho je tato suma horentní. Mám však potřebu po svém psu uklízet, ale udělám to, když město není schopné za ty peníze, co mu ročně posílám, doplnit alespoň ty pitomé pytlíky na psí exkrementy?

A jelikož si myslím, že se tu už dlouho bavíme o hovně, dovolte mi zodpovědět vaši poslední otázku: „Ano, mám psa!“ (a uklízím po něm!)

 

Text a foto: Aleš Dvořák

Sdílejte:

Komentáře

Nezaradené