Poutavá přednáška na vážné téma: metabolismus rakoviny

Vědec a občan Neratovic Aleš Dvořák vystoupí 23. října ve Společenském domě s poutavou přednáškou na vážné téma: Metabolismus nádorových buněk. V Česku onemocní nějakým typem rakoviny více než 50 tisíc lidí, takže se vědci snaží zjistit vše o nádorových buňkách, včetně jejich metabolismu. Právě na toto téma bude před neratovickým auditoriem hovořit Aleš Dvořák.

Přednáška se uskuteční v pondělí 23. října od 18:30 v malém kinosále Společenského domu (vstup hlavním vchodem od náměstí). Vstupné je zcela zdarma. Přednáška se uskuteční za podpory Města Neratovice, Společenského domu Neratovice a sdružení Společně pro Neratovice (SpN). Mediálním partnerem přednášky je zpravodajský server mojeNera.cz.

V České republice v průměru onemocní každý třetí člověk nějakým druhem nádorového onemocnění, přičemž každý čtvrtý z takto nemocných zemře. I kvůli tomu tomu se z rakoviny stal fenomén a společenský problém, který se ve vyspělých zemích dostal mezi čtyři nejzávažnější civilizační choroby světa a v počtu mrtvých za rok dokonce na druhou příčku.

Přestože si možná leckdo z vás vzpomene na nemocnou babičku, či dědečka, který v minulém století prodělal nějakou protinádorovou léčbu, zůstává pravdou, že se jedná o velice mladý obor. O určitých zákonitostech v  genetice maligních buněk se začalo uvažovat až v 80. letech minulého století a první genetický původce rakoviny byl izolován ještě o něco později na americkém MIT. Není tedy divu, že po téměř sto letech, kdy rakovina představovala pouze černou díru s chaotickým bioenergetickým systémem, došlo najednou k raketovému vzestupu objevů a algoritmů, a k charakterizaci konkrétních typů nemoci.

Určitá metabolická pozorování sice byla provedena před těmito zlomovými milníky v chápání rakoviny, ale ta neměla dostatečnou sílu, aby přesvědčila lékařskou obec o svém významu. Lékaři raději aplikovali super-toxická chemoterapeutika, prováděli radikální exstirpace tumorů nebo používali enormní dávky záření, aniž by přemýšleli nad kauzální léčbou, která je užívaná dnes.

Na přelomu milénia však došlo ve vědecké i lékařské obci ke smíření a obě skupiny pochopily, že nejsou dva protipóly, nýbrž že je nutné se vzájemně podporovat a respektovat. A tak vznikl výzkum, jak ho známe nyní. Rozdělený sice na klinickou část a část základního výzkumu, ovšem s mnohem ohebnější a méně škrobenou strukturou, kde bývají objasňovány molekulární mechanizmy pomocí biochemie, molekulární biologie, analytické chemie a mikroskopie, což vede například k lepší účinnosti léčiv, díky aplikaci znalostí do praxe. Tento vědní obor se rozvíjí se stejnou rychlostí jako třeba firma Apple, přičemž právě moderní technologie hrají ohromnou roli. Každý rok jsou publikovány tisíce článků o rakovině, kde se kromě epidemiologických korelací dozvíte i o velice podrobných reakčních mechanizmech.

Cílem přednášky není nudit diváky podrobnostmi o metabolismu nádorových buněk, ale spíše populárně-naučnou formou vyzdvihnout určité zákonitosti, které tento děsivý parazitický biologický systém nabízí. Co je tzv. Achillovou patou rakoviny, a co naopak její výhodou? Dozvíte se o první ženě s karcinomem prsu, o tom, proč londýnští kominíci měli vyšší incidenci rakoviny šourku, co způsobilo četná úmrtí poválečné generace nebo jak obyčejný kmen Salmonely významně přispěl k objevení mutagenů. Zabrousíme nejen do samotné podstaty nádorové buňky, k jejímu genotypu i fenotypu, ale i k samotné prevenci rakoviny. Je lepší jíst zelené řasy, nebo sportovat? A když sportovat, tak jak dlouho? Zjistíte, jak se liší chování nádorové a svalové buňky, a jestli vůbec? A proč tak urputně obhajujeme omega-6-mastné kyseliny, když jejich užívání možná našim dcerám zvedne šanci na onemocnění prsním karcinomem. A může za to složení potravy, nebo stálé odsouvání věku, ve kterém žena poprvé otěhotní?

Mohli bych pokračovat donekonečna, ale jak zaznělo na začátku: rakovina je fenomén a společenský problém, proto se dotýká nás všech a všeho, co děláme. Nepomáhá tomu ani skutečnost, že nádorové buňky tvoří zvrácené kopie našich vlastních buněk, proto se v rámci své transformace pohybují na hranici dvou světů – toho zdravého a toho nádorového, což je pravděpodobně ten důvod, proč ještě nikdo nenašel univerzální ukazatel nemoci ani její lék.

 

Aleš Dvořák 

Studoval Klinickou a toxikologickou analýzu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na postgraduální studium nastoupil na oddělení Mitochondriální fyziologie Fyziologického ústavu AV ČR v.v.i. Ve své dizertační práci zpracoval téma „Mitochondrie jako cíl protinádorové terapie.“ Práci obhájil na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy u oborové rady Biochemie a patobiochemie. V současné době i nadále působí na Akademii věd, kde se věnuje metabolismu zdravých i nádorových buněk, podílí se na dvou klinických studiích zaměřených na pacienty s nádory. V rámci své práce se podílel na vzniku knihy Mitochodria: The anti-cancer target for the third millenium a ve volném čase napsal populárně naučnou knihu Z hospody na maraton.

Sdílejte:

Komentáře