Jak Mlékojedští lodí navštívili Mlékojedy (ty druhé :-)

Přinášíme vám zajímavý příběh, jak se parta obyvatel neratovických Mlékojed vydala po Labi do Mlékojed u Litoměřic. Během své cesty urazili šedesát říčních kilometrů, stejnou vzdálenost museli zvládnout i cestou zpět. Jen pro informaci, severnější Mlékojedy (u Litoměřic) leží na necelých třech kilometrech čtverečních a aktuálně mají něco málo přes 200 obyvatel (dle Wikipedie). A mají vlastní hospodu. Tedy klub :-).

Hezky se při čtení bavte!

13414032_623083911176232_289673935_n 13413854_623083827842907_1254375737_n

Jak to celé vzniklo?

Původní myšlenka, udělat výpravu z Mlékojed do Mlékojed a zpět je Ládi Židoně. Neboť když se ženil, zabloudili někteří svatební hosté do Mlékojed, ale těch druhých 🙂 Tedy zhruba o 50km dále. A protože obě obce leží na Labi a setkání by mělo být stylové, měli bychom se tam dostat po řece, lodí. Moc dlouho jsme o tom nediskutovali. Prostě jsme objednali loď a již jen hledali posádku.

Den před plavbou se nám však náhle posádka z různých důvodů začala rozpadat. Hlavní jádro však zůstalo.

13413964_623084181176205_1120037157_n 13413849_623082994509657_988362184_n

Ve čtvrteční podvečer jsme si jeli vyzvednout do Brandýsa loď. V plánu byla předetapa. Prostě přistavit loď do přístavu Mlékojedy u Neratovic. Plavba byla velmi napínavá neboť hned po odražení od břehu za první zatáčkou jsme měli plavčíka přes palubu. A protože pro některé to byla první námořnická zkušenost, byla legrace i při proplouvání komor.

13401184_623083121176311_242682406_n 13396670_623080757843214_41806361_o

V pátek během dopoledne nalodila posádka, tedy delegace z Mlékojed, a odrazilo se. V první komoře Lobkovice jsme dostali od domácích ještě poslední rady pro hladký a bezproblémový průjezd komor. Cesta probíhala celkem hladce. I počasí nám přálo. A protože ani jeden z nás není mořský vlk, netušili jsme, kdy vlastně dorazíme do cíle. Poslední komoru ve Velkých Kopistech jsme proplouvali přesně v 19.30. A po pár minutách již hledali přístav Mlékojedy (u Litoměřic).

13396622_623080741176549_281191466_o 13393375_623083391176284_1753294160_n 13393367_623083034509653_189115350_n 13393359_623083097842980_693097347_n

13410465_623081061176517_154195966_o 13410331_623080767843213_1314942800_o 13407667_623083814509575_373464481_n 13388921_623080441176579_545725156_o

13407631_623083411176282_954259316_n (1) 13407621_623084261176197_1290367792_n 13401345_623083904509566_173679123_n 13407485_623083684509588_142813700_n 13383603_623080274509929_1511937900_o 13351138_623080181176605_2133176591_o  13382220_623080124509944_754111358_n 13405271_623081537843136_1922851003_o 13401345_623083904509566_173679123_n (1) 13389168_623080744509882_1607544178_o 13389098_623080277843262_1941847239_o 13389062_623081524509804_1701962088_o 13383698_623081147843175_1480175818_o 13318494_623084134509543_2036928765_n

Jenže přístav nikde. Už jsme smutnili, že budeme muset zakotvit v Litoměřicích, což nebylo našim cílem. (druhý břeh Labe) V tu chvíli však lodní navigátor zpozoroval molo na levém břehu. Hurá. Máme vyhráno. Zakotvili jsme.

Začaly přípravy k průzkumu obce. Když tu náhle procházel okolo chlapík se psem. „Dobrý den, jsme v Mlékojedech?“ Chlapík nám to potvrdil. Řekli jsme mu, že jsme také z Mlékojed a on se začal smát a říká: “Jo, ty známe. To jsou ty, co mají to jezero s barem.“ Do jejich Mlékojed totiž zabloudí přes rok velký počet lidí, kteří hledají Mlékojedy. Ale ty naše.

 

13388988_623082641176359_1061515685_o 13407499_623082834509673_635002562_n

Molo bylo soukromé, přímo starosty obce. Ten však nebyl doma, aby nám mohl požehnat kotvení, ale z dotyčného chlapíka se vyklubal místostarosta a ten nám udělil povolení nejen ke kotvení nýbrž i návštěvě Mlékojedského klubu. A protože nás nemohl doprovodit na místo, poradil nám, že stačí, že jsme mlékojedští.

13410849_623082451176378_1844879879_o

13400949_623083161176307_68403862_n 13397010_623082264509730_880894738_o

Mlékojedský klub se nachází přímo na návsi v budově obecního úřadu. Než jsme zdolali těch pár metrů ke kostelu, již se o nás vědělo. Dostalo se nám vřelého přivítání. Prostě nás přijali do klubu, pohostili pivkem a kořalkou.

13410878_623082501176373_1486653166_o 13410618_623081877843102_1999963668_o 13383642_623082081176415_413919645_o 

13405137_623082041176419_1899780821_o 13405114_623082047843085_1399687411_o 13390789_623082644509692_1526637351_n

Náš mlékojedský historik, Miloš Landa, přítomným vysvětlil, že jsme si připluli pro své majetky, neboť při jedné velké povodní ve středověku odnesla velká voda domy z našich Mlékojed po řece. Ty se zastavily právě u Litoměřic, kde už zůstaly. Osada si ponechala název Mlékojedy. Chvíli jsme se dohadovali o která čísla popisná asi tak jde :-).

13389187_623082271176396_1401222928_o 13389139_623082344509722_1003724263_o 13388862_623082504509706_552185650_o 13383645_623082117843078_460449173_o 13383777_623082337843056_1318967695_o

13396642_623082454509711_1081344885_o 13393442_623082887843001_433121607_n

13384902_623082874509669_228012764_n 13401394_623082884509668_1718283171_n

Nakonec mlékojedští přijali pozvání na Fichtl Cup 2016 a my jsme přijali pozvání na jejich turnaj v nohejbale. Je tedy nutno dodat, že mise splnila svůj účel. Dopluli jsme do cíle a domluvili spřátelení Mlékojed s obcí Mlékojedy.

13383639_623081917843098_1190602466_o 13351009_623081934509763_1949952857_o 13275181_623081991176424_1925774899_o

Druhý den již následovala plavba proti proudu, tedy domů. V sobotní podvečer jsme propluli domácí komorou.

13384643_623082807843009_87844100_n 13384747_623083051176318_57407595_n

Michaela Landová

Sdílejte:

Komentáře